„Hledala jsem hodiny s velkým displejem a příjemným světlem. Pár modelů jsem našla, ale měly chyby – nebyly přesné a dohromady nic neumí. A tak jsem se pustila do vývoje vlastních,“ popisuje Zuzana Nyiri, co stálo na pozadí jejího nejnovějšího makerského projektu. Za sebou toho však má podstatně víc.

Od každého něco

Sama sebe označuje jako „bastlířku“ – někomu se to prý může zdát být hanlivé, připadá ji to však hezké tuzemské označení pro kutila. Výčet jejích aktivit sahá dalece za jakákoliv pojmenování. Momentálně se zaměřuje na e-shopu Vokolo.cz na návrh a tvorbu vlastní drobné elektroniky, spolu s tím ale organizuje i dodávky pro školy, kroužky či firmy.

Umí také s 3D tiskárnou, zvládá programovat, mezi makery je Zuzana doslova renesanční ženou.

„Vlastně za to všechno může táta,“ popisuje Zuzana počátek své cesty, „On je elektrikář silnoproudař a už od mládí jsme spolu něco kutili. Učil mě pájet a tak. Pak jsem šla na elektrotechnickou školu na slaboproud.“

Po škole zkoušela i jiné zájmy, testovala, co ji baví víc – jeden čas jezdila na kamionu západní Evropou. Když se ale rozšířilo Arduino, oklikou se vrátila k původnímu řemeslu.

„Takže v tom už jedu, hmm, možná už 9 let,“ sumíruje Zuzana. Poslední 2-3 roky se snaží navrhovat i vlastní DPS – její první počin byl ATtiny programátor pro ATtiny85/84 a ISP pogo adaptéry (pružinové kontakty). Od té doby má v procesu další tři věci: – senzor průchodu ovládající světla v místnosti, další modulární světlo napojené na PIR senzor pohybu. Znáte film Stopařova průvodce po galaxii? Tak funguje úplně stejně jako světla na chodbě lodi Srdce ze zlata. A nakonec pokus o desku s RP2040.”

K poslední vizi dodává, že „kamarád vymyslel název, tak k němu musím vyrobit i produkt – vím, běžně se to dělá opačně.“

Tvořit odkudkoliv

Namísto velkého města navíc působí na Rychnovsku – prý příliš rozdíl nevidí, její komunita je totiž v podstatě on-line. Jak dodává, má vytvořenou sociální bublinu na Twitteru a pár přátel ve městě.

„To mi, jako introvertovi, stačí. Měla jsem občas nutkání jít pryč, ale nemám ráda hluk velkých měst a teď posledních pár let mám i obchůdek s Arduinem a 3D tiskem,“ odpovídá Zuzana na otázku, jestli uvažovala odejít z rodného kraje. Existuje tu navíc bohatá tradice řemesla a průmyslu.

Přímo v Žamberku existuje muzeum starých strojů a technologií v bývalém závodu Mosilana. K nalezení je tu řada pojízdných veteránů a parních a dieselových strojů. Došlo i na zprovoznění několika lokomotiv a o každém víkendu se tu přes léto jezdí se starou párou po lince z Dolní Lipky přes Žamberk až do Hanušovic.

„Je to trochu nostalgie pro pamětníky a zážitek pro mladé. Naštěstí si nějak nevybavím, jestli tehdy ještě páry jezdily, nebo už dlouho ne. Jo a v prvním vagonu se točí pivo a sedí se na sudech. Popel a horký olej jsou cítit všude, je to paráda,“ popisuje Zuzana, jak si užívá ozvěny řemesla ve svém kraji – čímž se dostáváme k hlubší úvaze nad povahou moderní tvorby jako takové.

Možnosti pro každého

Říká, že každé řemeslo se nějak vyvíjí – a s ním i používané technologie a obráceně. Někdy se pro ulehčení práce vymyslí nový nástroj a jindy se pro tenhle nástroj najde ještě další uplatnění jinde.

„Dostupnost těhle technologií usnadňuje i nám bastlířům vyrábět věci, které dřív zvládly jen velké firmy. S Arduinem, ESP a Raspberry už kdokoliv může udělat vlastní meteostanici, automatický skleník, ovládat domácnost i postavit si vlastní mobilní telefon, robota a 3D tiskárnu,“ popisuje Zuzana.

Z celého rozhovoru se Zuzanou Nyiri je cítit upřímné nadšení a obrovský rozhled – a také jakási nevyřčená svoboda, kterou makerům (kutilům, bastlířkám…) tento technologický pokrok dává. Století nazpět by hůře dostupné a/nebo realizované technologie zkrátka dovolovaly daleko menší invenci. Konec konců, připomeňme si nejnovější Zuzanin projekt hodin. I s těmi si totiž začala detailněji hrát až dle toho, jak na ni přišly nápady.

 „Když už jsem v tom, tak tam přidám pár vychytávek – senzor světla, pohybu, časem chci přidat i BT, dotykové tlačítka a možná přijdu ještě na něco. Pomalu Arduinu ale dochází paměť, tak asi použiju originální Arduino Every. Zrovna taky začínám s RPi Pico a RP2040, tak možná přejdu rovnou na něj,“ uzavírá s jiskrou v oku Zuzana své aktuální plány.